Co Vás napadne když vidíte na obrázku tuto rozkvetlou orchidej? Možná si povíte, hmm hezká ale co jako?! Chtěla bych se s Vámi podělit o to, co napadlo mě.
Znáte to? Dlouhodobě na něčem pracujete a snažíte se dosáhnout svého cíle nebo snu. Může to být projekt v práci, budování vašeho podnikání nebo je to úplná maličkost. Třeba jste se poprvé rozhodla vypěstovat rajčata na balkóně bez předešlých zkušeností nebo jste chtěla vypěstovat avokádo z jeho pecky.
Prostě jste na cestě za svým snem a jdete si za ním. Jenže… se neustále na vaší cestě objevují nějaké překážky, život vás prostě zkouší. Zkouší jakou máte trpělivost, jestli jste dost odvážní, odolní a silní obstát. Možná jste se právě ocitla v temném údolí a pomalu to začínáte vzdávat.
Vždyť jste do toho vložila už tolik energie a ono pořád nic. Výsledek se ne a ne dostavit. Z padesáti zasazených semínek se ujalo sotva pět. Jedna pecka avokáda střídá druhou a zatím se žádná neujala. A jakou to má souvislost s tou orchidejí?
Víte, ta orchidej byla dlouhé dva roky bez květů. A jelikož jako každá žena mám ráda, když mi květiny kvetou a prozáří domácnost, tak jsem se jí zkoušela všemi možnými způsoby opečovávat, aby zase vykvetla a dělala mi radost.
O pěstování orchidejí jsem hledala informace všude na internetu, v knížkách, ptala se kolegyň v práci, radila se s mamkou a s babičkama, které jsou všechny vášnivé kytičkářky.
Prostě jsem k té orchideji dlouhé měsíce směřovala spoustu své energie a číhala jestli už nezačne zase kvést. Trvalo to týdny, měsíce, roky. Dokonce jsem měla pocit, že to mé přílišné snažení jí vůbec nesvědčí. Listy začaly žloutnout a usychat nebo uhnívat. Pořád se nic nedělo.
Stále jsem věřila v zázrak. Vždyť se přece říká, že tam kam směřujeme svoji energii, tam to roste. 🙂 Uběhl nějaký ten rok ale u té orchideje to prostě ne a ne zafungovat.
Postupně můj zájem opadal, chvilkama vypadala opravdu bledě a tak jsem se začala smiřovat s tím, že nejenom, že nepokvete ale dokonce úplně umře.
Představte si, že po nějakém čase, asi jakmile jsem přestala s tou přehnanou péčí a přestala jsem k ní směřovat tolik energie a starala se o ni jako o každou jinou květinu v mé domácnosti, se začalo něco dít. Po několika měsících se začaly objevovat nové a nové šlahouny. A dnes? Dnes vidíte výsledek. Orchidej krásně vykvetla.
Mám z toho ohromnou radost. 🙂 Uvědomila jsem si, že opravdu funguje, že tam kam směřujete svoji energii, tam to roste – kvete. 🙂 Ale má to jeden háček a plyne z toho jedno důležité ponaučení. Nic není hned.
Na cestě za jakýmkoliv snem musíme vytrvat i když to bude trvat týdny, měsíce nebo dokonce roky, jako v případě této vypečené orchideje. I když nám bude život klást překážky pod nohy a zkoušet nás jestli to snažení vydržíme dostatečně dlouho, abysme si pak zasloužily tu odměnu v podobě vykvetlé orchideje, dozrálých rajčat, kýžených zisků,…
Ona ta orchidej nejspíš cítila, jak moc tlačím na pilu a lpím na výsledku – jejích květech a k něčemu ji zbytečně honím. Chtěla prostě svůj čas, aby mohla dozrát do dnešní krásné podoby a předat mi poselství, že trpělivost růže přináší.
Důležitý totiž není jen cíl ale samotná cesta k němu. Ty malé krůčky, ze kterých se musíme radovat, být skromní a nečekat hned na zázrak a na konečný výsledek. Ne nadarmo se říká, že i cesta je cíl.
Tak vytrvejte na své cestě a těšte se z maličkostí, které vám cestou přijdou pod nos a až to budete nejmíň čekat, ONO to přijde. ♥